Ford představuje nejpřitažlivější utajená místa a silnice v České republice, díl druhý

/V Praze, 10. září 2020/ – Česká republika je zemí neuvěřitelně pestrou. Na malém prostoru se zde střídají různé typy krajiny, která je zdobena tisícovkami kulturních i přírodních zajímavostí. Ve vozech Ford však nemusí být cílem jen doprava na jedno konkrétní místo, ale i samotná cesta. Přinášíme vám proto druhý díl nepravidelného letního seriálu: tipy na pozoruhodné, lidským očím často málo známé silnice, jež vás provedou zadními dvorky nádherné země uprostřed Evropy.

Část II. – sever

1. etapa: Louny – Raná – Lovosice, silnice I/28 a I/15
Délka – 38 km, s odbočkami 80 km

1. Zvláštní zkouška: okolí kopce Milá

2. Zvláštní zkouška: okolí hradu Hazmburk

V trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří města Louny, Bílina a Lovosice, se rozkládá západní část Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Náleží k vizuálně nejatraktivnějším končinám celého Česka. Mocně působivé a často holé sopečné kužele vyrůstají ze zvlněné krajiny, protkané hustou sítí silnic první a druhé třídy, ale především nenápadných okresek. Silniční páteř zde tvoří část silnice I/15 spojující Most a Lovosice a silnice I/28, začínající nedaleko Loun a končící v obci Skršín křížením s I/15.

Osmadvacítka je sice jednou z nejkratších silnic první třídy v zemi, ale také jednou z nejpřitažlivějších, zvláště velkolepý průjezd mezi kopci Raná a Oblík stojí za vidění. Patnáctka pro změnu vede krajinou podobnou Toskánsku, protože stejně jako v Itálii se i zde střídají vinice s ovocnými sady, vrcholy s romantickými hrady, zámky na břehu řeky Ohře a půvabné vesnice s barokními kostelíky. Skvělou volbu navíc přinese odbočení na okresky podél hlavních tahů. Ať už dáte blinkr nalevo nebo napravo, nikdy nebudete zklamaní a vždy objevíte místa, která ještě nejsou turisticky promrskaná. Ideální čas představuje pozdní odpoledne a podvečer, protože v tuto dobu jsou obrysy sopečných vrcholů nejostřejší a zdejší často značně vyprahlá krajina přívětivější.

Kde se zastavit a co vidět:
Louny – prohlédněte si Kotěrovu kolonii, jeden z nejstarších příkladů aplikace zahradního města do českého prostředí; dále rozhodně nezapomeňte na velkolepý chrám svatého Mikuláše s jeho stanovými střechami – a také navštivte některý z místních pivovárků – například Zloun.

Raná – půvabná vesnice pod stejnojmenným kopcem, jenž je centrem českého paraglidingu. Nad restaurací Skleník můžete pozorovat desítky syslů, kteří zde mají velkou kolonii.

Vrch Oblík – naproti Rané vystoupejte na Oblík, vrchol s fascinujícím výhledem do Poohří a Polabí.

Třebívlice – Prohlédněte si vinařství Johann W, kde si můžete koupit místní unikátní vína. V obci najdete Expozici Ulriky von Levetzow, nenaplněné poslední lásky básníka Johanna Wolfganga Goetha. Na místním hřbitově naleznete i místo jejího posledního odpočinku.

Vlastislav – v obci je zámek a zřícenina hradu Skalka. Na zámku se narodil současný vídeňský arcibiskup Christoph kardinál Schönborn. Nedaleko se nacházejí dvě romantické zříceniny – Oltářík a Košťálov, které na svých toulkách navštívil i básník Karel Hynek Mácha.

Třebenice – půvabné městečko a v něm Muzeum českého granátu. Navštivte i nedaleký výrazný hrad Hazmburk v obci Klapý, v ní vás potěší příjemná Levandulová zahrada. Z Třebenic už chybí jen kousek do Libochovic s proslulým zámkem a do Budyně nad Ohří s jejím vodním hradem.

To nejlepší z cesty:
V obci Raná odbočte směr Břvany, projeďte obcí Hrádek a zastavte u bývalého vápencového lomu. Najdete zde kozí farmu, kde si můžete pořídit vynikající sýry. V Hrádku zatočte doprava směr Bělušice a užijte si razantní jízdu na úzké silničce v kulisách podobných Rally Sardinie. Objedete kopec Milá, zabočíte do malé obce Odolice, přejedete I/28 a přes Sinutec, Charvatce a Mnichov dorazíte zpět do Rané. Na okreskách není téměř žádný provoz, cesty jsou na konci léta zbavené křovin, a nebrání tedy ve výhledu.

Doporučujeme si také udělat okruh kolem hradu Hazmburk, který propojuje obce Klapý, Sedlec, Slatina a Libochovice. Kvalitní asfalt, dlouhé přehledné úseky a fascinující hrad kousek nad silnicí. Co více si přát? Pokud se chcete dobře najíst, zajeďte si do Kostelce nad Ohří a navštivte pivovar a restauraci Perlová voda.

2. etapa: Krušnohorský silniční okruh
Délka – 92 km
1. Zvláštní zkouška: Litvínov – Klíny

2. Zvláštní zkouška: Hamr – Mníšek

V Ústeckém kraji nemyslí pouze na chodce a dnes tolik preferované cyklisty, ale i na řidiče automobilů. Už před dvaceti lety zde vytvořili Krušnohorský silniční okruh, který propojuje městečka a vesnice, spojená podobnou minulostí, to znamená těžbou nerostného bohatství – stříbra, měděných a železných rud a také uhlí. Trasa tvoří uzavřený okruh, cestu lze tedy začít v libovolném úseku. Značky jsou umístěny po celé trase okruhu a jsou stále skvěle udržované. Během jednoho dne spatříte dvě naprosto odlišná prostředí – průmyslové, přelidněné Mostecko s jeho povrchovými uhelnými doly, továrnami a elektrárnami a téměř opuštěné zelené planiny drsných Krušných hor. Zvláště na konci srpna a začátkem září, kdy je ovzduší nejméně vlhké, a proto se otevírají daleké výhledy, si vychutnáte kontrast největší. Horskou část okruhu tvoří většinou úzké okresky, avšak s kvalitním asfaltem, spodní úsek vede po silnicích první třídy.

Kde se zastavit a co vidět:
Pro účely okruhu byl vydán česko-německý průvodce se základní orientační mapkou, sloužící k lepší orientaci po okruhu, hlavně na rozcestích a před odbočkami, směřujícími k jednotlivým pozoruhodnostem. Průvodce obsahuje naučné doprovodné texty ke všem vyznačeným stanovištím. My doporučujeme především tyto zastávky:

Zámek Jezeří – bývalým režimem zdevastovaná a dnes opravovaná monumentální stavba s výhledem na uhelnou pánev a České středohoří.

Jirkov – zámek Červený hrádek s prohlídkovým okruhem, technickým muzeem a udržovaným parkem.

Most – Kopisty: Podkrušnohorské technické muzeum – expozice těžební techniky, důlních strojů a ukázková uhelná štola (podkrusnohorskemuzeum.cz).

Hora Svaté Kateřiny – štola Svatého Mikuláše. Na trase dlouhé 240 metrů lze spatřit zaplavené podzemí, ale i osmdesát metrů vysoký komín, kterým se kdysi vytěžená hornina dostávala na povrch.

Nová Ves v Horách – roztroušená horská obec s půvabnými pastvinami a gigantickými větrnými elektrárnami.

Klíny – horské středisko s restaurací, minipivovarem, lanovkou a proslulou bobovou dráhou, vhodnou pro rodiny s dětmi.

Vodní nádrž Fláje – ideální východisko pro cykloturistiku ve východních Krušných horách.

Osek – rozlehlý cisterciácký klášter a dva vynikající malé pivovary – Osegg a Černý orel.

To nejlepší z cesty:
Okruh si můžete kdykoliv zkrátit na polovinu. Využijte k tomu dvě trasy, které vedou vzrušujícími serpentinami z nížiny až na hřebeny Krušných hor.

První vede po silnici II/271, jež vás zavede z Litvínova až k hraničnímu přechodu Mníšek/Deutscheinsiedel. Měří 14 km, je dostatečně široká a vhodná k případnému předjíždění.

Druhá serpentinová lahůdka vede z litvínovské části Hamr také k hraničnímu přechodu Mníšek/Deutscheinsiedel, ale po klasické okresce s hrubým asfaltem. Je úzká, náročná a dlouhá 9 km a kromě vesničky Křižatky nevede žádným zastavěným územím. Je to také vynikající cesta pro silniční kolo. Převýšení 450 metrů vás vyšvihne na krušnohorské planiny, kde se můžete napojit na dobře značené cyklostezky.

3. etapa: Moldava – Cínovec – Krásný Les

Délka – 40 km
1. Zvláštní zkouška: serpentiny u Mikulova

Trasa vede po malých okreskách opuštěnou krajinou a z velké části kopíruje česko-německou hranici. Střídají se zalesněné úseky s rozlehlými horskými loukami a pastvinami na náhorních planinách: ideální prostředí pro cykloturistiku, nebo vycházky se psy. Tato část Krušných hor patří k nejopuštěnějším. Krajina je tu doslova prodchnuta melancholií. Užijte si daleké výhledy především do Saska, můžete navštívit některou z mnoha horských farem a také si prohlédnout památky na středověké a novověké dolování. Kdykoliv můžete přejet do Saska, jehož pohraniční obce nabízejí skvělé malé restaurace a kavárny. Doporučujeme například Rehefeld, nebo Altenberg, kde najdete i malé příjemné a levné lázně s léčivou vodou (johannesbad-medizin.com/altenbergraupennest).
Na konci cesty se napojíte na dálnici D8, spojující Prahu a Drážďany.

To nejlepší z cesty:
Moldava – Sklářská naučná stezka vás seznámí se středověkou historii sklářství v Krušných horách.

Cínovec – přejeďte hranici do saského Zinnwaldu a navštivte zdejší cínové doly. Sasové jsou na svoji hornickou minulost hrdí a o své hornické památky se příkladně starají (besucherbergwerk-zinnwald.de).
Vykoupat se můžete v rašelinovém Dlouhém rybníku, který obklopuje překrásné vřesoviště.

Krupka – historické město, které se dostalo na seznam památek UNESCO jako součást Montánní krajiny Krušných Hor. Doporučujeme navštívit i štolu Starý Martin.

Fojtovice – minifarma s mnoha hospodářskými zvířaty včetně jihoamerických lam.

To nejlepší z cesty:
U Nového Města v Krušných horách si udělejte odbočku směr Mikulov. Projedete si krásné, asi tři kilometry dlouhé serpentiny. V Mikulově navštivte štolu Lehnschafter, která je jedním z nejrozsáhlejších a nejstarších důlních děl v Krušných horách (stolamikulov.cz), poté se zase vraťte nahoru na cestu – směr Cínovec.